Nedovol, aby tě ztrach z prohry vyřadil ze hry

Sousedi

11. ledna 2015 v 14:56 | Temnota |  Téma týdne
Abyste pochopily podstatu příběhu, který vám budu vyprávět, tak to musím vzít od úplného začátku.

Jmenuji se Linda a bydlím na okraji jednoho menšího městečka celý svůj život. Máme krásný rodinný barák s velkou zahradou a se dvěma balkóny. Kolem nás je pár podobných baráků. Baráků, které vypadají normálně. Ale jeden z nich je něčím jiný a zajímavý.


Onen barák stojí v podstatě naproti tomu našemu. Když vyjdu na balkon, tak na něj krásně vidím a mohu popustit uzdu své fantazii. Ráda si představuji, co se v tom domě asi stalo, jaký to má důvod, že v něm nikdo nebydlí.

Teda alespoň jsem si myslela, že v něm nikdo nebydlí až do oné noci. Víte, ten barák už od prvního pohledu budí dojem hrůzy. Je velmi starý, z venku oprýskaná omítka a skoro celý je zarostlý. Zahrada nevypadá o moc lépe, pokud se tomu, co je okolo domu, tedy dá říkat zahrada. Okolo celého domu je totiž jen zeleň. Vysoká tráva, kterou už léta nikdo neposekal a v tom, sem tam, nějaká ta kytka. Uvnitř domu jsem nikdy nebyla, ale vždy jsem toužila alespoň nakouknout oknem dovnitř, podívat se do nějaké místnosti, jak to tam vypadá. Jednou, když jsem byla mladší a byla jsem hodně zvídavá, jsem dírou v plotě prolezla do zahrady a připlížila jsem se k domu. Hrála jsem si na detektiva, aby mě nikdo neviděl. Vyhlídla jsem si jedno okna, které bylo poměrně nízko, a pod ním byl kámen, na který jsem mohla vylézt a podívat se dovnitř. Zachytila jsem se parapetu a zvedla hlavu. Nedovedla jsem si představit, co tam uvidím. Jestli tam je nějaký starý, polorozpadlý nábytek, nebo jestli tam jsou jen holé místnosti bez ničeho. Ale neviděla jsem nic. Okno bylo zatlučené dřevěnými trámy. Nedalo mi to a obešla jsem ten barák celý, ale zjistila jsem, že všechna okna, do kterých by se dalo nahlédnout ze zahrady, jsou zatlučena. Nechápala jsem proč, ale dál už jsem to ten den neřešila.

Každopádně jsem tam nikdy nikoho neviděla. Nikdo nešel dovnitř a nikdo nevyšel ven. Takže jsem automaticky nabyla dojmu, že tam nikdo nebydlí.

Jednoho dne se tam ale objevil stěhovací vůz. Vylezly z něj dva chlapi a začali nosit věci do baráku. Ale po majiteli ani stopa. Čekala jsem, že brzy uvidím nové sousedy, ale nikdo se neobjevil. Od té doby jsem nikoho neviděla.

O to zvláštnější je to, na co teď koukám. To auto je nějaké divné… Už dobrou půl hodinku jsem na balkoně, ano nemám co dělat. K protějšímu baráku přijelo auto, zrovna když jsem vyšla na balkon, a od té doby tam stojí. Přijelo, zastavilo. Vypnulo motor a nic… Jenom tam tak stojí, nikdo z toho auta nevystoupil, ani k němu nikdo nepřišel. Nezatroubilo na znak toho, aby někdo věděl, že pro něj někdo přijel, tak jak to bývá. Prostě to bylo divné. A mě to vrtalo hlavou a ne a ne přestat.

No uznejte sami, teď jsem přeci nemohla jen tak jít dovnitř a přestat na to myslet. Měla jsem šanci zjistit, kdo jsou naši sousedé. A to bylo velmi lákavé.

Možná jsem blázen. Jakmile jsem vyšla na balkón, tak jsem si toho auta všimla, akorát přijíždělo. Kdyby to bylo normální auto, tak by mě to asi tolik nezajímalo. Prostě jen nějaké auto, těch tu jezdí, že? Ale tohle auto bylo celé černé a mělo i černá skla, takže nešlo vidět, kdo v autě sedí, pokud tam někdo sedí.

Už je to asi hodina, co tam to auto stojí.

Otevřely se dveře. To je poprvé, co vidím pohyb v tom baráku. Napjatě čekám koho uvidím, muž, žena?

Ještě nějakou chvilku to trvalo a já jsem napjatě čekala.

A pak to vyšlo. Ano, to. Nedalo se popsat jestli je to muž, žena, nebo snad dítě… něco zahaleného v černé kápi, od hlavy až k patě. Zahlédla jsem kousek obličeje. Zdálo se, jako by to mělo tři oči. Ruce ani nohy nešli vidět. Měla jsem dojem, jako by se to vznášelo.

Šel mi z toho mráz po zádech. Jakmile to nastoupilo do auta, tak se auto rozjelo a ve vteřině byli pryč.

Od té doby jsem to neviděla.

Při pohledu na ten baráku mě vždy zamrazí…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sim Sim | Web | 11. ledna 2015 v 16:13 | Reagovat

Teraz som nepochopila či to čo hovoríš si si vymslela (akože výplod tvojej fantázie) alebo sa to stalo naozaj. Ale myslím si že nejaký tí mimozemštania na našej zemi radšej nie sú, takže dúfam že si si to vymyslela :D

2 zahalena-v-temnote zahalena-v-temnote | Web | 11. ledna 2015 v 16:22 | Reagovat

[1]: Je to, jak píšeš, výplod mojí fantazie :-) :-D

Jinak, já si myslím, že je možné, že jsou mezi námi nějací mimozemšťané :-)

3 Lotte Lotte | Web | 11. ledna 2015 v 17:40 | Reagovat

Tak to je moc krasne napsany, mas fajn blog! A to nerikam jen tak, vazne je to tu moc sympaticky..

4 Dancing-Anne Dancing-Anne | Web | 11. ledna 2015 v 18:00 | Reagovat

Já doufám, že žádní mimozemšťané, ikdyž, možný to je :-D Né, radši ne!! :-D KAždopádně, moc hezký! :-)

5 zahalena-v-temnote zahalena-v-temnote | Web | 11. ledna 2015 v 18:06 | Reagovat

[3]: Děkuji za kompliment :-) Jsem ráda, že se můj blog někomu líbí :-)

[4]: Děkuji :-) Tak já nevím, ale každý věří v něco jiného a co my víme :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama